Virtuální stroj

From DCEwiki
Jump to: navigation, search

Virtuální stroj lze získat buď instalací z instalačního média, nebo naklonováním již existujícího virtuálního stroje.

Čistá instalace z média[edit]

Bloková zařízení virtuálních strojů[edit]

Virtuální stroje mohou používat:

  • fyzická zařízení (HDD, CDROM,USB disk,..)
  • síťová zařízení (NFS, iSCSI,..)
  • virtuální bloková zařízení

Virtuální disky[edit]

Nejjednodušším formátem virtuálních blokových zařízení, který by mělo jít použít bez nutnosti konverze s jakýmkoliv virtualizačním nástrojem, je raw. Může to být bud soubor (tzv. image neboli "obraz" disku), který je bitovou kopií fyzického zařízení vytvořenou např. pomocí utility dd. Nebo "prázdný" soubor potřebné velikosti, do kterého se teprve virtualizovaný stroj nainstaluje.

Virtuální disk v raw formátu, v rámci souborového systému, rovnou obsadí veškerý prostor daný jeho velikostí. Z toho tedy plyne, že raw formát neumožňuje vytvořit tzv. "děravý" (sparse) disk, který by mohl později "narůstat", podle toho jak by do něj budou přibývat data.

Poznámka Raw kopie HDD mají většinou příponu .img nebo .bin (U obrazů disků z Mac OS X můžete narazit na příponu .dmg).

Narůstající (growable) disky[edit]

Existuje několik formátů virtuálních disků, které mohou "růst". Virtualizační stroje však většinou vyžadují konverzi do nativního formátu, neboť na něj je navázána většinou např. možnost "snapshotování" aj.

Výhody rostoucího disku:
  • Tím že diskový prostor není předem obsazen, lze na jeden fyzický diskový prostor umístit hned několik strojů, jejichž skutečná celková disková kapacita může daleko přesahovat kapacitu fyzického prostoru.
  • Velikost celého virtuálního stroje je z hlediska hostitele mnohonásobně menší, takže lze takový stroj rychleji odzálohovat.
Nevýhody rostoucího disku:
  • Tím, že se data při ukládání do virtuálního disku neustále přerovnávají, klesá efektivita IO operací virtuálního stroje. Více viz Vliv IO operací na výkon virtualizovaného stroje
  • Čas od času je nutné na nabobtnalý disk pustit nějakou utilitu, která ho přerovná a zajistí aby "splasknul", což ovšem většinou nelze provést za chodu. Jde o náročnou operaci (zvláště u objemných disků) nejenom na čas, ale i výkon fyzických disků při zpracování IO operací. Někdy to může vést i k "tuhnutí" ostatních spuštěných virtuálních strojů.

Obrazy CD a DVD disků[edit]

Obrazy CD a DVD, které jsou pořízeny z datových médií většinou mají příponu .iso', ale lze se setkat i s jinými příponami, neboť některé vypalovací nástroje používají svoje vlastní specifické formáty, které je pro potřeby virtualizace nutné převést pomocí některé z utilit na surové "raw" iso. Pro konverzi lze použít buď samostatné utility (jako např. nrg2iso), nebo komplexní nástroje jako je isomaster nebo acetoneiso. Přehled těch nejběžnějších formátů s nimiž se můžete setkat:

  • Vypalovací software Nero používá příponu .nrg.
  • Aplikace MagicISO používá příponu .uif (Universal Image Format)
  • Aplikace PowerISO používá příponu .daa (Direct-Access-Archive)
  • Komprimované iso má příponu .isz
  • Formát klonovací aplikace Daemon Tools s příponou .mdx (Media Data eXtended)
  • Formát klonovací aplikace Alcohol 120% s příponou .mds

VMware[edit]

VMware používá pro disky svých virtuálních strojů nativně formát vmdk s příponou .vmdk. Žádný jiný formát nepodporuje, ale pro konverzi z jiných formátů má utilitu vmware-vdiskmanager.

Pro namountování virtuálního disku ve formátu vmdk lze použít utilitu vmware-mount Bohužel však tento nástroj není mezi verzemi konzistentní, a tak některé úkony paradoxně s jeho novější verzí nelze provést (např. namountování snapshotu "za živa", aj.)

VirtualBox[edit]

VirtualBox používá pro disky svých virtuálních strojů nativně formát vdi s příponou .vdi. Umí však přidat také disk ve formátu vmdk (nativní formát VMware), vhd (nativní formát Microsoftích virtualizačních nástrojů Virtual PC a Hyper-V) a hdd (formát disků virtualizačních nástrojů fy. Parallels

Pro práci s virtuálními disky a virtuálním strojem vůbec, se používá administrační nástroj VBoxManage, který umožňuje také virtuální disky překonvertovat.

Xen[edit]

Xen nemá řádný speciální nativní formát virtuálních disků a také nepodporuje žádný z "rostoucích" virtuálních formátů, pouze raw disky. V podstatě to však není ani třeba, neboť virtuálnímu stroji lze "předhodit" z DomO buď přímo zařízení, nebo logický diskový oddíl vytvořený v rámci LVM svazku.

KVM & QEMU[edit]

KVM, stejně jako Xen zajišťuje pouze virtualizaci na úrovni jádra. A samo o sobě, stejně jako Xen žádný nativní formát virtuálního disku nemá. Využívá však k tomu QEMU, které nejenom že má svůj nativní formát virtuálních disků qcow2, ale umí používat i jiné formáty virtuálních disků - vmdk, vdi, vdh, aj.

QEMU má pro práci s virtuálními disky nástroj qemu-img, který umožňuje virtuální disky konvertovat mezi různými formáty.