Historie areálu ČVUT na Karlově náměstí
Tento dokument popisuje historii územního celku vymezeného západní hranou Karlova náměstí, ulicemi Resslova, Na Zderaze, Na Zbořenci a Odborů. V současnosti tento prostor zaujímá z největší části České vysoké učení technické v Praze a areálu se nachází část Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní. Převážná část podkladů a informací v tomto textu pochází z osobního archivu a výzkumné práce Ing. Ivo Brachtla, CSc.
První zmínky
Časově nejstarší zmínky pocházejí z roku 1091 a lze je doložit zápisem v Kosmově kronice, který pojednává o pohřbu družiníka Zderada ze Švábenic, českého pána, milce prvního českého krále Vratislava II. v kostele sv. Petra, tedy nedaleko Prahy. Dle kronikáře Kosmase byl Zderad zavražděn právě roku 1091 při obléhání města Brna z příkazu Břetislava II., syna krále Vratislava II. a pozdějšího českého knížete. Traduje se pověst, že Zderad byl zabit v souboji s Břetislavem, který vyprovokoval svojí nevhodnou narážkou na chrabrost a zajetí Břetislava při předchozím vojenském tažení. Na památku zabitého šlechtice byl na místě jeho skonu vztyčen tzv. Zderadův sloup. Zderadovo jméno nesla tehdejší osada v těchto místech a dnes ulice Na Zderaze.
Klášter na Zderaze
Další zmínka o tomto místě pochází z roku 1190. Ke kostelu sv. Pavla přivedli členové knížecí družiny Kojata a Všebor z rodu Hrabišiců řád Strážců božího hrobu augistiniánské řehole. První listinný pramen pochází z roku 1217 v podobě přiznání výsad papežem Honoriem II..
Kaple Božího těla
Oblast dnešního Karlova náměstí, tzv. Dobytčí trh byl významným náboženským centrem. Od r. 1354 stála v jeho středu nejprve dřevěná věž, kterou v r. 1382 nahradila kamenná kaple Božího Těla, kde se v závěru velikonočních svátků vystavovaly spolu říšskými klenoty také svaté ostatky, které shromáždil Karel IV. Ty přitahovaly poutníky, kterým klášter poskytoval zázemí.
Husitské bouře a obnova kláštera
V roce 1419 byl klášter vypleněn husity, jeho obyvatelé povražděni a kostel sv. Petra a Pavla pobořen.
Křížovníci Božího hrobu se do něj vrátili až v pobělohorském období během rekatolizace Čech. Uctívání ostatků svatých a mariánské poutě opět přitahovaly množství poutníků, proto chtěli vybudovat na jeho místě velký poutní areál. Nejprve byl díky velkému soukromému odkazu a daru panovníka v letech 1715-1721 přestavěn podle návrhu Jana Blažeje Santiniho do barokní podoby kostel sv. Petra a Pavla.
Kaple Božího hrobu na Zderaze
V těsné blízkosti kostela tehdy byla postavena i kaple Božího hrobu, do níž se původně vcházelo z kostela a která měla připomínat hrob Ježíše Krista v Jeruzalémě.
Ta ušla demolici. V současnosti je však její interiér bez jakéhokoliv vnitřního vybavení. Na její východní straně je na zdi umístěn pískovcový náhrobek, který byl původně umístěn v křížové chodbě kláštera, na kterém je dnes již špatně čitelný nápis popisující ....
Součástí původně plánovaného kláštěrního komplexu byl barokní dům č.p. 269 z roku 1756-1757, současná budova G. Za povšimnutí stojí zejména původní dřevěná vrata v průjezdu do ulice Na Zderace, symbol (dvojitý kříž) řádu křižovníků nad průjezdem na straně dvora a trojice zazděných oken na jižní straně objektu. Zajímavostí je, že při rekonstrukci objektu byly nalezeny pozůstatky nejstarších splachovacích záchodů v Praze.
Další části areálu byly realizovány nezávisle na křižovnících. V letech 1730-1740 byl podle projektů P.I.Bayera a K.I.Dienzenhofera vybudován barokní kostel sv. Karla Boromejského v dnešní Resslově ulici a následně zde byl vystavěn i emeritní dům pro přestárlé kněží.
Zrušení kláštera
Panování Josefa II znamenalo pohromu pro mnoho náboženských řádů a jimi udržovaných staveb. Nejprve byla zrušena r.1784 kaple Božího těla která stála uprostřed Dobytčího trhu a nepatřila ke klášternímu areálu. O rok později byl zrušen i klášter na Zderaze a jeho budovy, včetně přilehlých kostelů dostala k dispozici armáda (Karlova kasárna). Kaple Božího těla byla r. 1789 prodána s podmínkou demolice. O rok později Josef II. umírá.
Po Josefínských reformách
Areál včetně prostor kláštera byl předán c. a k. eráru a až do roku 1898 byl využíván armádou jako kasárna. Po smrti Josefa II. za vlády jeho bratra Leopolda II. došlo k omezení a částečnému zrušení Josefínských reforem a část areálu včetně některých budov se částečně vrátily ke svému původnímu určení. Hranice oddělující prostor využívaný armádou od prostoru využívaného k duchovním účelům je do dnešních dnů patrná v podobě kamenné zdi, která se nachází v prostoru mezi budovami E a G.
Kostel sv. Petra a Pavla byl využíván jako vojenské skladiště a na jeho jižní straně vedle budovy původní fary (přibližně v místě dnešní laboratoře KN:E-s109 Stojovna) byla přistavěna vojenská kovárna a sedlárna. Na fotografiích z konce 19. století je patrná jako nízká stavba s výrazným komínem vedoucím až na úroveň střechy kostela, který byl armádou opuštěn až v roce 1898.
19. století
Roku 1869 tento areál získal nově vytvořený Český polytechnický ústav Království českého, který vznikl na základě jazykového rozdělení Polytechnického ústavu na českou a německou část. Původně sídlila Pražská polytechnika od roku 1787 v budově v Dominikánské (dnešní Husově) ulici, které zůstala k dispozici pro K.K. Deutsche Technische Hochschule im Prag.
Součástí areálu byl i již odsvěcený a nevyužívaný kostel sv. Petra a Pavla, který byl roku 1904 zbořen a dochovala se pouze kaple Božího hrobu na Zderaze. Většina původního mobiliáře kostela byla zachráněna a odvezena. Ve víceméně původní podobě se dochoval a nyní se nachází ve nejmenovaném kostele na Příbramsku.
Prostory kostela sv. Karla Boromejského, který byl také přidělen technice, využíval matematický ústav a v roce 1893 byla sejmuta cibulová věž kostela s cílem vybudovat zde observatoř pro potřeby profesora Václav Karla Bedřicha Zengera. Nicméně ze stavby sešlo, původní věž již nebyla vrácena na místo a střecha byla zakončena pouze nízkým krovem. Obecně panuje přesvědčení, že kostel byl od svého počátku postaven bez věže, nicméně její existence je dochována na dobových pohlednicích a skicách.
Celý areál byl v roce 1874 uzavřen směrem do Karlova náměstí novorenesanční budovou architekta Ullmanna, dnešní budova A Fakulty strojní. Historické prameny naznačují, že v prostoru hlavního dvora přibližně v místech mezi dnešní menzou a budovou B, stával dřevěný ateliér ve kterém Vojtěch Hynais pracoval na oponě pro Národní divadlo. Má se i za to, že prostory kostela sv. Petra a Pavla sloužily také jako sklad kulis pro Národní divadlo a obdobě prostory kostela sv. Karla Boromejského sloužili Německému divadlu v Praze.
V letech 1879-1880 navštěvoval cvičení z experimentální fyzicky vedená Prof. V.K.B.Zengerem pozdější slavný vynálezce a průkopník elektrotechniky Nikola Tesla.
20. století
V letech 1905-1906 byla na místě zbořeného kostela sv. Petra a Pavla vybudována v novoklasicistickém slohu nová dvoupatrová budova, původně navržená A. Elhenickým, tehdejšího Elektrotechnického ústavu, dnešní budova E Fakulty elektrotechnické. Ze zbořeného kostela jsou dodnes na zadním dvoře patrné fragmenty zdiva a části gotických lomených oblouků, které tvořili původní křížovou chodbu jejíž součásti byl i náhrobek nyní umístěný na východní straně kaple Božího Hrobu.
S výukou v nové budově se započalo od zimního semestru akademického roku 1906.
Po první světové válce byl výnosem ministra školství dne 1. září 1920 změněn statut i organizační uspořádání Polytechnického ústavu. Později byl kostel sv. Karla Boromejského vrácen do církevního fondu a připadl pravoslavné církvi, které jej vysvětila roku 1935 na kostel sv. Cyrila a Metoděje.
Za druhové světové války se kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici stal místem posledního boje členů parašutistické skupiny, které provedla atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. 18. června 1942 byl však kostel obklíčen a parašutisté po dlouhém boji spáchali sebevraždu.
Z důvodu nedostatečnosti stávajících prostor v budově Elektrotechnického ústavu pro potřeby dynamicky se rozvíjejících elektrotechnických oborů se v roce 1927 přistoupilo k realizaci dostavby dalších dvou pater. Dostavbu dodnes připomínají nyní interiérová okna na hlavním schodišti, opakovaný novoklasicistický timpanon a střešní římsa na úrovni konce prvního resp. třetího patra v průčelí nad vchodem, vestavba druhého schodiště směrem do uzavřeného vnitrobloku nebo jiný typ oken a výzdoba nad a pod okny na jižní fasádě. Zajímavostí jsou pak cihlové mosaiky pod okny druhého a třetího patra, které připomínají logo dnes již neexistující firmy SUN Microsystems.
Středověká studna
Při rekonstrukci suterénních prostor v budově E sloužících Fitcentru, byla objevena původní středověká studna, která patřila ke kostelu sv. Petra a Pavla. V průběhu rekonstrukce byla studna opravena a doplněno chybějící roubení a ozdobná mříž a nyní tvoří velmi netradiční doplněk interiéru posilovny. Vstup do studny je zakryt, ale podle dostupných informací se v ní stále nachází pitná voda. V minulosti byla zdrojem kvalitní pitné vody i v obdobích epidemií moru a cholery. Poloha studny je zakreslena v historických plánech areálu.
21. století
V roce 2006-2007 se opět z nedostatku prostor přistoupilo k vestavě dalšího patra do půdních prostor již existující nástavby budovy E z roku 1927. Vzniklo tak 5. nadzemní podlaží. Souběžně byla provedena kompletní rekonstrukce vnitřního vybavení Zengerovy a Šrámkovy posluchárny a přilehlých prostor včetně rekonstrukce zadního schodiště a zřízení venkovního výtahu.
V létě roku 2014 se přistoupilo k rekonstrukci podlahových povrchů v polovině chodby v přízemí. Při sejmutí vrstvy původních povrchů byly odhaleny původní rozvody elektřiny z roku 1906. Tyto byly realizovány v podobě dřevěných lávek, do kterých byly z pískovém loži položeny měděné jutové kabely přivádějící elektřinu do laboratoří. Původní podlahové žlaby byly odkryty v místnosti E14 využity pro položení nových datových rozvodů.
Na konci roku 2018? bylo přistoupeno k demolici budovy C, původního vojenského lazaretu z první světové války, a na jejím místě vznikla prostá travnatá plocha s dvojicí cest pro pěší. Na přelomu roku 2019/2020 proběhla rekonstrukce zadního dvoru budovy E. V rámci této rekonstrukce byly zbourány garáže z 50./60. let a odstraněn asfaltový povrch. Na místo se vrátila kamenná dlažba. V průběhu rekonstrukce byla odkryta klenba patrně původních sklepů kostela sv. Petra a Pavla. Klenba se nachází přibližně na úrovni učebny KN:E-s109. Klenba byla v rámci rekonstrukce zachována a zajištěna betonovou deskou. V prostoru nalevo od místa dnešní vjezdnové brány (při pohledu z dvora) bylo u paty zdi objeveno velké množství kosterních pozůstatků pocházejících patrně z krypty zbouraného kostela.
V od jara roku 2021 do poloviny roku 2022 probíhala rozsáhlá rekonstrukce fasády budovy E. Během této rekonstrukce nebyly objeveny historické zajímavosti. V létě roku 2022 došlo k požáru budovy H (malý domek mezi budovou E a G). Stavba byla požárem úplně zničena.