QEMU (bloková zařízení)
Blokové zařízení do virtuálu lze přidat při jeho spuštění buď zjednodušenou formou jako
-hda /dev/sda1
|
Tímto způsobem však nelze ovlivnit žádné parametry, proto je lepší použít následující spůsob
-drive file=/dev/sda1,if=ide,cache=writeback,aio=threads
|
Také lze použít ukecanější formu, při které je parametr -drive
, kterým je blokové zařízení, nebo jeho obraz spojen identifikátorem ide0-hd0 s nastavením -device
, které určuje jak má být interpretováno ve virtuálním prostředí.
-drive file=/dev/sda1,id=ide0-hd0,if=none,cache=writeback,aio=threads \
-device ide-drive,bus=ide.0,drive=ide0-hd0
|
Lokální bloková zařízení virtualizačního stroje
Protunelování lokálních blokových zařízení se dnes, v době velkokapacitních disků, moc nepoužívá. Čistě teoreticky bychom mohli tímto způsobe spustit ve virtuálním prostředí systém z jiného diskového oddílu, nebo nějaký obstarožní systém ze staršího HDD. Ovšem i v takovém případě je lepší nejprve z disku udělat pomocí dd obraz disku (image) a systém spustit z něj.
Jako lokální blokové zařízení se do virtuálního stroje přidává také DRBD[1], NBD[2], nebo loop
zařízení.
Nevýhodou je, že s blokovým zařízením, se kterým pracuje virtuálu již nemůže pracovat nikdo jiný, pokud to neumožňuje jeho soubororvý systém - podobně je tomu i u iSCSI[3] a případně AoE[4] technologie. |
Virtuální disky
Qemu umí do prostředí virtuálu dostat jako virtuální disk, nejenom skutečné blokové zařízení, ale i obsah velkého souboru a skrze api také různé specializované formáty virtuálních disků.
- raw
- je v podstatě obyčejný soubor s daty ve stejné podobě, jako by byly na blokovém zařízení. Soubor o velikosti 5G zabere toto místo bez ohledu na to jestli obsahuje prázdné místo, nebo je plný dat
- qcow
- se od raw formátu liší v tom, že je přírůstkový, takže postupně narůstá - to je výhodné u souborových systémů, které nepodporují "díry" jak např. FAT32. Tento formát také umožňuje vytvořit vůži jednomu základní disku vytvářet samostatné přírůstkové kopie. Použití takové "šablony" šetří místo na disku i čas. Kromě toho má tento formát podporu AES šifrování a zlib komprese. Nevýhodou je, že no nelze namountovat rovnou přes loop zařízení, tak jako raw disky, ale musí se k tomu využít utilita qemu-nbd, která ho vyexportuje jako síťové blokové zařízení, které pak lze namountovat přes NBD zařízení.
- qcow2
- je aktualizovaná verze qcow formátu. Největším rozdílem je, že podporuje snapshoty. Jinak se v zásadě neliší. Lze se ovšem setkat s formátem qcow2, který se interně hlásí jako QCOW verze 3. Ve skutečnosti jde pouze o modifikovaný formát qcow2, který obsahuje navíc parametr lazy_refcounts, který se opět týká snapshotů. Jelikož jde pouze o nastavení jednoho bitu, má od verze 1.7 qemu-img k dispozici volbu amend která ho umožňuje měnit. Starší verze qemu-img tuhle volbu nemají, je nutné použít convert do nového souboru, kterému se přidá parametr compat v případě downgrade místo "1.1" "0.10". Při použití volby amend se na data nehrabe.
qemu-img create -f qcow2 -o compat=1.1 test.qcow2 8G
http://blog.wikichoon.com/2014/12/virt-manager-10-creates-qcow2-images.html
- qed
- vdi
- vmdk
- vhdx
- vpc
- dmg
Virtuální disky ze síťového úložiště
Výhodou blokových zařízení umístěných mimo virtualizační stroj je především to, že jsou pak imunní vůči výpadku virtualizačního stroje.
Umožňují také zajistit vysokou dostupnost a také dostatečnou kapacitu vzdáleného úložiště.
- Využití NFS
- Sheepdog
- GlusterFS
Virtuály bez blokových zařízení
Bez blokových zařízení lze provozovat pouze operační systémy, které umí běžet z NFS, případně ze systému zpropagovaného do virtuálu přes Plan9