Full-Diskless

Full-Diskless

Je varianta disklessového systému, co nevyžaduje žádné blokové zařízení – pouze CPU, RAM a síťovou konektivitu.

• Je výhodný pro administrátory, protože se nic nemusí instalovat a vše potřebné se vyskytuje na jednom místě.
• Je rychlý, protože veškeré IO operace probíhají po síti nebo v RAM.
• Je bezpečný, protože používá systémové soubory, které se sdílejí přes NFS v režimu READ-ONLY (jen pro čtení), takže ani po získání superuživatelského přístupu do spuštěného systému nelze modifikovat soubory na straně NFS serveru. Veškeré lokální změny jsou za běhu uloženy jen do RAM, která se během restartu zahodí.
• Ale má i své limity. Např. reakční dobu ovlivňuje propustnost, rychlost a kvalita připojení.

Je-li připojení nestabilní, bude systém tuhnout a "zadrhávat", pokud se aplikace rozhodne použít data, která ještě nemá v RAM. Ale nezhroutí se! Bude čekat, dokud NFS server nedoručí požadovaná data. V tom jak rychle data doručí hraje roli více faktorů, kromě konektivity i konfigurace NFS serveru. By default používá NFS server jen omezené množství vláken (XX), které je potřeba adekvátně navýšit, pokud má obsloužit větší množství strojů.

Protože nejsou žádná data lokálně uložená – vše co potřebuje k životu si stahuje po restartu znovu, takže u většího počtu strojů spuštěných ve stejný okamžik můžete narazit na nedostatečnou propustnost sítě, protože switche pokud nestíhají zahazují pakety. NFS připojení, které jede přes TCP to ustojí, protože tenhle protokol počítá s tím, že se cestou něco ztratí – všimnete si jen pomalejšího nabíhání aplikací. Ale procesy, které komunikují přes UDP protokol (jednodušší a tím pádem rychlejší) v takové situaci kolabují, pokud jim nějaký paket nedorazí včas.

Velikost RAM určuje objem dat, se kterým bude možné pracovat. Systém, který lokálně modifikovaná data, co by běžné pracovní stanice odložily na blokové zařízení, ukládá do RAM má k dispozici menší množství volné operační paměti, a omezený prostor pro uložení dat.

Popis

Jádro získá IP adresu rozhraní, přes které si připojí systém nasdílený přes NFS, při zavádění jádra přes PXE. Ramdisk i jádro si klientská stanice stahuje přes TFTP.

FAQ

Zavádění skončilo v (initramfs)

Nejprve je třeba zjistit, v jaké fázi došlo k selhání.

Existuje-li namountovaný adresář /root/run, tak by měl obsahovat tyto soubory:

net-enp0s2.conf – s konfigurací sítě z DHCP. Jeho název se může měnit v závislosti na názvu ethernetového rozhraní. Obsahuje důležité proměnné: HOSTNAME, IPV4ADDR, ROOTSERVER

sandwich – je výchozí bod pro zjistění, které NFS adresáře se podařilo namountovat

nfsroot – je stažený soubor s konfigurací

Vždy je příčinou selhání lidská chyba!

Následující pořadí odpovídá krokům nezbytným pro analýzu příčiny selhání:

1. Natažení jiného konfiguračního souboru do nfsroot (natahuje se ten správný soubor?)
2. Překlep v konfiguračním souboru nfsroot (jsou namountovány všechny vrstvy?)
3. Změněná IP adresa NFS serveru
4. Změněná cesta k mountované vrstvě
5. Zapomenutý záznam pro vyexportování příslušné vrstvy
6. Chybně nastavena přístupová práva k vrstvě (místo rw uvedeno ro, špatný rozsah IP adres, aj.)