CRM - konfigurace OCFS2
Aby bylo možné na jednotlivých nodech mountovat clusterový souborový systém OCFS2, musí mít všechny k dispozici stejné sdílené datové úložiště a kromě toho musí být na každém z nich spuštěn jaderný proces [o2net]
Otázka: Proč se musí použít pro nahození OCFS2 agent ocf:dce:o2cb
?
Odpověď: Nahazování OCFS2 se u Debianu provádí prostřednictvím /etc/init.d/o2cb
. Pacemaker sice umožňuje při konfiguraci zdrojů využít LSB skriptů, jenže s nimi pracuje pouze v režimu start-stop a pro mountování OCFS2 je nutné absolvovat několik kroků, které se při startu automaticky nemusí provést.
V podstatě se musí provést dvě hlavní operace
- zavedení jaderného modulu (load)
- nahození do stavu online (online)
Teprve pak je možné provést vlastní mount. Háček je ovšem v tom, že případná kontrola OCFS2 musí být provedena ještě před uvedením do stavu online. Pokud by se nahazovalo OCFS2 přes LSB agenta, tak by to nebylo možné, neboť ten se při akci start
pokusí ihned aktivovat souborový systém do stavu online, neboť předpokládá, že si konzistenci dat řeší rovnou sdílené datové úložiště.
V našem případě to však není chování příliš žádoucí. Proto byl proces nahození OCFS2 rozdělen mezi dva agenty.
- První
ocf:dce:o2cb
provádí a kontroluje výsledek akce load. - Druhý
ocf:dce:FS
řeší mountování souborových systémů obecně, nejenom OCFS2. Přepnutí OCFS2 do stavu online provádí až když je to zapotřebí.
Nastavení O2CB
V případě synchronního clusteru, kdy všechny nody mají k dispozici stejná zařízení není třeba nic řešit a postačí pouhé nastavení clone. U asynchronního clusteru je však nutné před odesláním konfigurace nastavit také location.
Vytvoření O2CB zdroje
nod-2 (DATASERVER) :~# crm configure
crm(live)configure# primitive DRBD ocf:linbit:drbd \
crm(live)configure# commit
|