GRUB (bloková zařízení)

GRUB shell se velmi podobá klasickému linuxovému shellu. I jeho přístup k blokovým zařízením je podobný. Je proto dobré vědět, jak vlastně linuxový systém bloková zařízení "vidí".

V linuxu se k veškerým blokovým zařízením přistupuje přes tzv. nody (komunikační uzly), které se u novějších verzí linuxového jádra, které používají udev, vytvářejí dynamicky v rámci adresáře /dev. Jádro, má-li zaveden příslušný ovladač, identifikuje připojené zařízení a udev na základě této identifikace vytváří nody a symlinky do příslušných subsystémů.

Pojmenování nodu závisí na použitém ovladači a také počtu blokových zařízení využívajících stejný ovladač. To je velká výhoda linuxu, protože díky tomu je možné používat libovolný počet identických zařízení současně, a s každým z nich komunikovat samostatně.

Nevýhodou při dynamickém vytváření a rušení nodů je, že jsou-li bloková zařízení zapojena v jiném pořadí, může dojít ke zpřeházení nodů. Proto existují ještě tzv. subsystémy, do kterých udev umisťuje symlinky, vytvořené na základě dalších identifikačních údajů. Takže i když blokové zařízení od jádra dostane přidělen jiný nod, jeho symlink v rámci subsystému zůstává stejný.

Komplexní subsystém blokových zařízení je umístěn v adresáři /dev/disk. Tady lze najít symlinky vytvořené na základě dalších identifikačních údajů, umístění na sběrnici, unikátního id blokového zařízení (uuid), aj.

by-id

symlinky, jejichž název je složen z názvu subsydtému, přes který je zařízení připojeno a dalších identifikačních údajů získaných ze zařízení

by-uuid

symlinky pojmenované podle uuid blokového zařízení. V případě že je UUID shodné (což se může stát) se vytvoří pouze symlink na poslední identifikované zařízení

by-path

symlinky na všechna zařízení podle umístění na sběrnicích

by-label

Mají-li bloková zařízení nastavenu jmenovku (label)

IDE

S IDE disky se dnes setkáte už spíše jen ve starších desktopových počítačích.

• IDE konektor desktopových a notebookových IDE disků není stejný. Napájení desktopových 3,5 palcových disků zajišťuje konektor MOLEX, zatím co u notebookové 2,5 palcové disky se napájí přímo přes konektor.
• IDE rozhraní nepodporuje hotswap, takže tyto disky nelze vyměnit za běhu.
• Na jedné "kšandě" v počítači mohou být max. 2 IDE zařízení ( disk, nebo CD mechanika ). Základní desky měly obvykle pouze 2 IDE porty, tzn. že mohly mít zapojeny současně maximálně 4 IDE disky

V linuxovém systému jména nodů pro IDE zařízení začínají na hd ( hard disc )+ písmeno (a, b, c, d,...). V případě, že je IDE disk rozdělen na diskové oddíly, tak mají pořadové číslo. Toto číslování začíná od čísla 1

/dev/hda
/dev/hda1

Linux měl dříve 0 vyhrazenou pro celý disk, ale v současné době se již pro celé zařízení používá pouze jméno nodu bez čísla.

USB, SCSI, SATA a SAS

Pro pojmenování nodů pro USB, SCSI, SATA a SAS disky se používá zkratka sd (serial device) + písmeno (a, b, c,...) tak jako u IDE disků. Stejně tak platí i číslování diskových oddílů, které začíná od čísla 1

/dev/sda

NBD

Network Blok Device (síťové blokové zařízení). Nevytváří se dynamicky. Je to ve skutečnosti přípojný bod, na který lze namapovat jiné blokové zařízení vypublikované přes síť z jiného stroje. Může jít jak o fyzické blokové zařízení, nebo soubor (podobně jako u loop zařízení).

/dev/nbd0

LOOP

/dev/loop0

RAID

/dev/md0
/dev/dm/

LVM

/dev/dm-0
/dev/mapper/