Difference between revisions of "QEMU"

From DCEwiki
Jump to: navigation, search
m
m
 
Line 1: Line 1:
QEMU původně vznikl jako open source virtualizační nástroj, který umožňoval emulovat nejenom hardwarové vybavení virtuálního stroje, ale také architekturu virtuálního procesoru. Tím však byl do značné míry limitován i jeho omezený výkon. Oproti nativnímu prostředí bylo zpomalení 5 až 10 násobné. Proto původní vývojář QEMU - Fabrice Bellard - vyvíjel také jaderný modul '''kqemu''', s nímž bylo zpomalení jen dvojnásobné. Ovšem ten nebyl open source.
+
QEMU bylo původně navrženo jako virtualizační nástroj, který umí emulovat nejenom hardwarové vybavení virtuálního stroje, ale také architekturu virtuálního procesoru. To je sice výhodné z hlediska vývojářů, neboť tak mají možnost vyvíjet a testovat software v izolovaném prostředí virtuálního stroje, ale velmi náročné na výkon hostitelského stroje. Oproti nativnímu prostředí hostitele je totiž zpomalení virtuálu 5 až 10 násobné. Proto původní vývojář QEMU - Fabrice Bellard - vyvíjel také jaderný modul '''kqemu''', s nímž bylo zpomalení pouze poloviční, ovšem ten na rozdíl od QEMU nebyl open source.
  
Paralelně s ním byl vyvíjen také alternativní jaderný modul '''qvm86''', ale jeho vývoj umřel r. 2005 a definitivně skončil poté co v lednu 2007 Sun uvolnil pod GPL2 VirtualBox Open Source Edition (OSE). Fabrice Bellard na tuto akci reagoval tím, že v únoru 2007 uvolnil pod GPL licencí i '''kqemu'''. Ovšem od QEMU verze 0.12.0 (uvolněné v srpnu 2009) je tento modul nepoužitelný, neboť jeho fungování je neslučitelné s možností mapování velkého množství paměti. A tak byl jeho další vývoj ukončen.
+
Paralelně s '''kqemu''' byl po jistou dobu vyvíjen také alternativní jaderný modul '''qvm86''', ale jeho vývoj umřel r. 2005. Oficiálně jeho vývoj skončil poté, co v lednu 2007 firma SUN uvolnila pod GPL2 licencí ''VirtualBox Open Source Edition (OSE)''. Fabrice Bellard na tuto akci reagoval tím, že v únoru 2007 uvolnil jako open source i svůj modul '''kqemu'''. Ovšem od QEMU verze 0.12.0 (uvolněné v srpnu 2009) je tento modul nepoužitelný, neboť jeho fungování je neslučitelné s možností mapování velkého množství paměti. A tak byl jeho další vývoj ukončen. V té době se však začaly začaly masově šířit stroje s podporou virtualizace přímo v procesoru.
  
QEMU se od verze O.10.1 začalo pozvolna měnit ze samostatného virtualizačního nástroje v administrační nástroj pro KVM a od verze 0.11.0 také pro XEN. Bylo přitom využito jeho rozvinutých možností pro řízení a monitorování virtuálního stroje.
+
Aby bylo možné této možnosti virtualizace využít, musel být vytvořen v linuxovém jádře tzv. hypervizor - což je vlastně jaderný modul '''kvm''' ('''''K'''ernel-based '''V'''irtual '''M'''achine''). Virtualizace procesoru ale sama o sobě nestačí, protože virtuální stroje se musí dělit o další fyzický hardware - bloková zařízení, síťové karty aj. A to byl okamžik, kdy se využilo možností QEMU a tak se tento nástroj od verze O.10.1 začal pozvolna měnit z pouhého emulátoru v administrační nástroj pro hypervizory. Nejprve pro hypervizor KVM a posléze (od verze 0.11.0) i pro hypervizor XEN. Využilo se takjeho rozvinutých možností řízení a monitorování virtuálního stroje, a především toho, že bylo schopné emulovat reálný hardware, který zatím nebylo možné virtualizovat na nižší úrovni. QEMU v kombinaci s KVM se pozvolna stává vážnou konkurencí vůči komerčním virtualizačním nástrojům.
  
Od verze 0.8.1 bylo možné ke grafické konzoli QEMU přistupovat také vzdáleně, prostřednictvím VNC protokolu a v současné době (0.13.0) se pilně pracuje na integraci protokolu SPICE.
 
 
<noinclude>
 
<noinclude>
 
[[Kategorie:QEMU]]
 
[[Kategorie:QEMU]]
 
[[Kategorie:KVM]]
 
[[Kategorie:KVM]]
 
</noinclude>
 
</noinclude>

Latest revision as of 11:39, 9 October 2011

QEMU bylo původně navrženo jako virtualizační nástroj, který umí emulovat nejenom hardwarové vybavení virtuálního stroje, ale také architekturu virtuálního procesoru. To je sice výhodné z hlediska vývojářů, neboť tak mají možnost vyvíjet a testovat software v izolovaném prostředí virtuálního stroje, ale velmi náročné na výkon hostitelského stroje. Oproti nativnímu prostředí hostitele je totiž zpomalení virtuálu 5 až 10 násobné. Proto původní vývojář QEMU - Fabrice Bellard - vyvíjel také jaderný modul kqemu, s nímž bylo zpomalení pouze poloviční, ovšem ten na rozdíl od QEMU nebyl open source.

Paralelně s kqemu byl po jistou dobu vyvíjen také alternativní jaderný modul qvm86, ale jeho vývoj umřel r. 2005. Oficiálně jeho vývoj skončil poté, co v lednu 2007 firma SUN uvolnila pod GPL2 licencí VirtualBox Open Source Edition (OSE). Fabrice Bellard na tuto akci reagoval tím, že v únoru 2007 uvolnil jako open source i svůj modul kqemu. Ovšem od QEMU verze 0.12.0 (uvolněné v srpnu 2009) je tento modul nepoužitelný, neboť jeho fungování je neslučitelné s možností mapování velkého množství paměti. A tak byl jeho další vývoj ukončen. V té době se však začaly začaly masově šířit stroje s podporou virtualizace přímo v procesoru.

Aby bylo možné této možnosti virtualizace využít, musel být vytvořen v linuxovém jádře tzv. hypervizor - což je vlastně jaderný modul kvm (Kernel-based Virtual Machine). Virtualizace procesoru ale sama o sobě nestačí, protože virtuální stroje se musí dělit o další fyzický hardware - bloková zařízení, síťové karty aj. A to byl okamžik, kdy se využilo možností QEMU a tak se tento nástroj od verze O.10.1 začal pozvolna měnit z pouhého emulátoru v administrační nástroj pro hypervizory. Nejprve pro hypervizor KVM a posléze (od verze 0.11.0) i pro hypervizor XEN. Využilo se takjeho rozvinutých možností řízení a monitorování virtuálního stroje, a především toho, že bylo schopné emulovat reálný hardware, který zatím nebylo možné virtualizovat na nižší úrovni. QEMU v kombinaci s KVM se pozvolna stává vážnou konkurencí vůči komerčním virtualizačním nástrojům.