OCFS2

OCFS2 je plně POSIX kompatibilní clusterový souborový systém, který umožňuje přistupovat do jednoho datového prostoru několika strojům současně. Není závislý na architektuře procesoru, takže jej lze použít u clusteru složeného jak z 32-bitových, tak 64-bitových nodů. Podporuje kvóty, POSIXové ACL, "děravé" (sparse) soubory, rozšířené atributy a lze jej snadno a rychle nakonfigurovat. Z hlediska použití jde o robustní a systémově nenáročný souborový systém, který lze používat i na nodech s menším množstvím paměti než 512MB.

OCFS2 neřeší redundanci dat, protože předpokládá, že pracuje s jedním kompaktním datovým prostorem! Tím může být buď externí datové pole, připojené přes Infiniband, nebo (v případě že je cluster tvořen dvěma datovými nody) DRBD zařízení Neřeší také paralelní přístup k datům! Je-li připojen, chová se stejně jako lokální systém. Tzn. pokud edituje jeden soubor více uživatelů současně, zapíše změny toho, který uložil soubor jako poslední! Při odstraňování souborů je to podobné jako u hardlinků. Inode souboru se zruší teprve tehdy, až se uzavře poslední otevřený deskriptor tohoto souboru.

Podporuje žurnálování, tzn. že když umře některý z nodů je schopen podle informací z ostatních nodů metadata obnovit, takže zůstávají konzistentní (neporušená). OCFS2 podporuje žurnálování typu:

• ordered - kdy se změny se zapisují tak jak se postupně řadí do fronty požadavků
• writeback - kdy se změny zapisují se zpožděním, což je výhodnější z hlediska rychlosti IO operací

Historie

Vývoj OCFS2 byl odstartován počátkem r. 2003, s tím že fa. ORACLE (která stojí za jeho vývojem) od samého počátku usilovala o jeho zařazení do hlavní vývojové větve linuxového jádra, protože v tu dobu neobsahovalo ovladač pro žádný clusterový souborový systém.

K začlenění došlo v lednu 2006 a první stable verze jádra (2.6.16), která podporovala OCFS2 byla uvolněna v březnu.

Vývoj OCFS2 probíhá přímo v hlavní linii linuxového jádra, ovšem pro enterprise verze komerčních linuxových distribucí bylo uvedeno postupně několik vydání, které implementovaly nové funkcionality.

Verze 1.4 (uvolněná v červnu 2008) přinesla oproti výchozí verzi 1.2 (z dubna 2006) podporu "děravých" souborů, unwritten extents, inline data a sdílenou zapisovatelnou mmap.

Verze 1.6 začlenila REFLINKy, indexaci adresářů, kontrolní součty pro metadata, rozšířené atributy, podporu pro kvóty, podporu POSIXových ACL a vyhrazenou alokaci.

Kód OCFS2, dostupný pod GPL licencí, je součástí linuxového jádra, takže veškeré novinky jsou ihned komukoli k dispozici. Podmínkou pro jejich využití je odpovídající sada nástrojů, v Debianu dostupná v rámci balíku ocfs2-tools