Historie areálu ČVUT na Karlově náměstí

Z DCEwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Tento dokument popisuje historii územního celku vymezeného západní hranou Karlova náměstí, ulicemi Resslova, Na Zderaze, Na Zbořenci a Odborů. V současnosti tento prostor zaujímá z největší části České vysoké učení technické v Praze a areálu se nachází část Fakulty elektrotechnické a Fakulty strojní.

První zmínky

Časově nejstarší zmínky pocházejí z roku 1091 a lze je doložit zápisem v Kosmově kronice, který pojednává o pohřbu družiníka Zderada ze Švábenic, českého pána, milce prvního českého krále Vratislava II. v kostele sv. Petra, tedy nedaleko Prahy. Dle kronikáře Kosmase byl Zderad zavražděn právě roku 1091 při obléhání města Brna z příkazu Břetislava II., syna krále Vratislava II. a pozdějšího českého knížete. Traduje se pověst, že Zderad byl zabit v souboji s Břetislavem, který vyprovokoval svojí nevhodnou narážkou na chrabrost a zajetí Břetislava při předchozím vojenském tažení. Na památku zabitého šlechtice byl na místě jeho skonu vztyčen tzv. Zderadův sloup. Zderadovo jméno nesla tehdejší osada v těchto místech a dnes ulice Na Zderaze.

Éra řádu Křižovníků

Další zmínka o tomto místě pochází z roku 1190. Ke kostelu sv. Pavla přivedli členové knížecí družiny Kojata a Všebor z rodu Hrabišiců řád Strážců božího hrobu augistiniánské řehole. První listinný pramen pochází z roku 1217 v podobě přiznání výsad papežem Honoriem II.. Toto období rozvoje řádu trvalo až do husitských bouří. V roce 1419 byli zbylí bratři povražděni, klášter vypleněn a létě roku 1420 po Novoměstské defenestraci byl klášter i kostel sv. Petra a Pavla pobořen. Od roku 1420 do roku 1722 řád strádal.

Teprve v roce 1722 byl díky velkému soukromému odkazy a daru panovníka znovu vybudován v barokním slohu kostel sv. Petra a Pavla včetně kaple Božího hrobu. Období obnovení mělo trvání jen do roku 1785 , kdy byl řád na základě Josefinských reforem zrušen.

Po Josefínských reformách

Areál včetně prostor kláštera byl předán c. a k. eráru a v pozdějších letech sloužil vojenským účelům jako kasárna. Po smrti Josefa II. za vlády jeho bratra Leopolda II. došlo k omezení a částečnému zrušení Josefínských reforem a část areálu včetně některých budov se částečně vrátily ke svému původnímu účelu. Následně zde byl vystavěn domov pro emeritní (přestárlé) kněží.

19. století

Roku 1869 tento areál získal nově vytvořený Český polytechnický ústav Království českého, který vznikl na základě jazykového rozdělení Polytechnického ústavu na českou a německou část. Původně sídlila Pražská polytechnika od roku 1787 v budově v Dominikánské (dnešní Husově) ulici, které zůstala k dispozici pro K.K. Deutsche Technische Hochschule im Prag. Součástí areálu byl i již odsvěcený a nevyužívaný kostel sv. Petra a Pavla, který byl roku 1904 zbořen a na jeho místě byla v letech 1905-1906 vybudována dvoupatrová budova E tehdejšího Elektrotechnického ústavu.

20. století

21. století