Dp 443 cz

Z DCEwiki
Verze z 20. 8. 2014, 12:39, kterou vytvořil Sturcmar (diskuse | příspěvky) (Kategorizace anotací.)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stochastické prediktivní řízení

Autor: Korda Milan


Diplomové práce 2011

Stáhnout práci v PDF


443 fig.png


Tato práce se zabývá třemi tématy z oblasti stochastického optimálního a prediktivního řízení linárních systémů s diskrétním časem a aditivním šumem procesu.

Prvně je to problém stochastického optimálního řízení na konečném horizontu s p-normou jako kriteriální funkcí a normálně rozděleným, avšak ne nutně nezávislým, šumem procesu. Je navržena aproximační strategie, která řeší problém v určité třídě nelineárních zpětnovazebních funkcí pro případy úplné i neúplné stavové informace a přitom zajistí dodržení omezení na akční zásah. Horní odhad míry suboptimality navržené strategie v dané třídě nelineárních funkcí je odvozen.

Dále se text zabývá otázkou stabilizovatelnosti linárních stochastických systému ve smyslu omezeného druhého momentu stavu. Uvádíme zjednodušené důkazy některých existujících výsledků pro striktně a marginálně stabilní systémy s tím, že uvedená technika je posléze rozšířena k důkazu stabilizovatelnosti pozitivních (nebo negativních) částí komponent stavu marginálně nestabilních systémů za předpokladu nenulového, ale případně libovolně malého omezení na akční zásah. Dokázána je také existence markovské stabilizující strategie pro marginálně stabilní systémy.

Nakonec je navržen systematický postup pro zajištění rekurzivní proveditelnosti stochastického prediktivního řízení při použítí jak afinních tak nelineárních zpětnovazebních strategií. Představeny jsou dva různé přístupy, z nichž oba staví a rozšiřují nástroje (řízených) invariantních množin do stochastického prostředí. První přístup používá invariatní množinu jako koncové omezení, zatímco druhý omezuje první predikovaný stav. Důsledkem je, že druhý přístup je zcela nezávislý na uvažované zpětnovazební strategii a vede k největší množině řešitelnosti mezi všemi přípustnými strategiemi, což umožnuje najít kompromis mezi výpočetní náročností a kvalitou řízení bez ohledu na velikost množiny řešitelnosti.


Dp 2011 korda milan.pdf